Než položíte otázku projděte celý blog i nové příspěvky.
29.01.2012
Montáž regulace mé kotelny Siemens Albatros 2
Doposud jsem řídil svou kotelnu jen ručně. A to nejen zapínání a vypínání čerpadel, ale i ohřev TUV elektřinou. Nejhorší bylo řízení trojcestného ventilu pro radiátory. Tady se výstupní teplota měnila nejen podle stavu natopení AKU nádrže, ale i dle teploty zpátečky z radiátorů. Teplota tak zbytečně kolísala mezi studenými 30°C až nechtěnými 80°C.
20. listopadu roku 2011 mi konečně po splnění podmínek dojel člověk od EONu namontovat dvousazbový elektroměr a já mohl začít topit elektřinou. Topit bych mohl samozřejmě i před tím a občas se tak i dělo, ale teprve s novou sazbou se změnila cena za kilowatu ze 4,6 Kč vč. DPH na 20 hodin po 2,6Kč a 4 hodiny po 3,4Kč vč. DPH.
Od té doby topím téměř stále jen elektřinou. Jednak jsem to chtěl otestovat a taky jsem byl dost zaneprázdněn. Viz. předchozí články o montážích regulací. A to jsem samozřejmě nepublikoval všechno. Teplotu v aku jsem nastavil na termostatu, který řídil topnou spirálu, na 50°C. Řízení trojcestného ventilu se zjednodušilo na nastavení ráno na "5" a večer na "3". Zbytek řešily termohlavice na radiátorech.
Po zkušenostech s několika namontovanými regulátory od Siemensu, jsem se stále více přikláněl k radikálnímu řešení. To spočívalo ve zrušení již nainstalovaného, ale neoživeného regulátoru a předrátování již nachystaného rozvaděče na nový regulátor Siemens. Přesto že původní regulátor byl již vydrátován a nachystán na oživení, scházel mu potřebný software. Měl jsem sice představu, jak by měly algoritmy řízení vypadat, ale předat je smysluplně člověku, který tento software měl vytvořit, nebylo zrovna jednoduché.
A když jsem při instalacích a hlavně při následném nastavování, odlaďování a řešení jistých problémů stále hlouběji pronikal do možností a schopností regulátoru Siemens Albatros 2 došel jsem k přesvědčení, že jít do tohoto již naprogramovaného regulátoru bude to správné řešení. I za cenu vynucené investice cca 10.000,-Kč po slevách. Pohon třícestného ventilu ESBE se mi podařilo náhodou sehnat za 500,- místo obvyklých 2.000,-Kč což jsem považoval za nápovědu ze shora.
Ještě před vlastní instalací regulace, probíhaly drobné úpravy v rozvaděči. Nejdříve jsem musel vyklemovat nefunkční relátka a zapojit termostat, abych vůbec zprovoznil elektrické topení v AKU. Zároveň jsem musel dopojit ovládání stykačů od HDO, aby mě netopily ve vysokém tarifu. Proto jsem také zapojil ohřev boileru přes rozvaděč. Doposud při jednosazbě sice byl boiler ovládán spínacími hodinami, ale napojen byl do obyčejné zásuvky a spínací hodiny jsem měl nastavené podle mé potřeby, jen aby boiler nedohříval vodu celých 24 hodin.
První větší investicí byla tisícikoruna do třífázového elektroměru na DIN lištu. Mám sice klasický elektroměr, který mi kdysi měřil elektřinu od souseda a pak jsem ho používal jako podružný, ale ten mi nevyhovoval velikostí. Chtěl jsem měřit spotřebu elektřiny pro topení zvlášť a tak jsem ten tácek obětoval. Na nový rok, tedy 1. 1. 2012 jsem předrátoval zapojení a nainstaloval elektroměr topení. To sebou obnášelo i vytrhání již zapojené ovládačky od původního regulátoru, demontáž samotného regulátoru včetně pomocných relé a napájecího zdroje 24 voltů. Zároveň jsem si nachystal místo na nový regulátor.
Veškeré úpravy jsem samozřejmě dělal za provozu a tak jsem musel mít vše dopředu promyšlené a nachystané, abych nezůstal viset na nějakém problému a to vedlo k nefunkčnosti topení. Samozřejmě že s odstávkama se počítalo, ale do odpoledne muselo topení opět šlapat. Hned v prvním týdnu nového roku se mi ozvala paní z firmy, kde jsem měl regulaci objednanou, že již dorazila. Hned jsem si ji byl vyzvednout a pátého ledna ji začal montovat. Měl jsem i upravené schéma se zohledněním nových poznatků z montáží. V prvním kroku jsem namontoval všechna čidla včetně venkovního a vnitřního. Ty jsem zapojil na regulátor a jako jediný výstup jsem zapojil pohon trojcestného ventilu. Poté jsem regulátor připojil na napájení a celý ho oživil a nastavil. Zatím se tedy regulátor staral jen o teplotu do topení. Ostatní zapojení čerpadel a topných spirál zůstalo původní. Mám totiž na rozvaděči připravené ovládací přepínače a kontrolky a neměl jsem drát na vydrátování. Navíc kontrolky byly na 24 voltů dle původního regulátoru a nyní jsem potřeboval na 230 V.
Po sehnání kontrolek drátu a dalších potřeb jsem se 12 ledna vrhnul na dodělání regulace. Zapojil jsem na regulátor všechny čerpadla, dvě topné spirály v AKU, topnou spirálu v boileru. Zapojil jsem taky ovladače na dveřích rozvaděče a s nimi i kontrolky. Protože se v tom hodně rejpu, chtěl jsem mít možnost rychle a přehledně ovládat jednotlivé výstupy. Tak si můžu vybrat, jestli daný výstup nechám na ovládání regulátorem, nebo ho natrvalo vypnu, nebo naopak natrvalo zapnu. U topných těles zůstává i v poloze trvale sepnuto závislost na provozním a havarijním termostatu. Díra ve dveřích, ve které je nainstalován regulátor, tam už byla a tak jsem ji jen provizorně upravil. Na konečnou montáž musím sehnat kousek plastu, do kterého osadím regulátor a ten pak přišroubuju na dveře.
Nakonec jsem ještě vyrobil popisky a nalepil je na dveře.
Nakonec jsem ještě umístil do rozvaděče záložní zdroj. Ten zálohuje napájení regulátoru a oběhových čerpadel. Jde o typ APC 1000 VA. Zkoušel jsem ho, jak dlouho vydrží napájet regulátor, čerpadlo ládomatu, čerpadlo do systému a čerpadlo pro nabití boileru. Záložní zdroj má na sobě pět ledek stavu nabití. Po 10 minutách zhasla první. Druhá po 15 minutách a to již byl bojler natopen a jeho čerpadlo nejelo. Po dalších 15 minutách zhasla třetí a pak i čtvrtá led dioda. Protože jsem měl naloženo v kotli dřevem a natápěl jsem AKU nádrže, nechtěl jsem nic riskovat a po hodině testů jsem opět nahodil vyplý jistič a UPS-ka se přepla na síť. Baterie v záložním zdroji jsou zánovní a mají kapacitu 2x12AH. Na nějaké dlouhé zálohy to není, ale krátké výpadky, kdy elektrika za chvilku naskočí, to vykryje. V případě většího problému s elektrikou mi dá UPS čas, aby dřevo v kotli dohořelo, případně abych to nějak pořešil.
A teď k samotné regulaci. Jak funguje a jak jsem s ní spokojen. Ještě začátkem ledna jsem řešil problémy s teplou vodou a topením z minulého článku, kde jsou AKU nádrže i boiler na nezateplené půdě. Velmi mi pomohla možnost odsledovat si, jak regulátor reaguje na různé změny teplot a změny požadavků od jednotlivých spotřebičů. Při veškerém nastavování a následném odlaďování mi pomáhá velký podsvětlený display, který komunikuje v češtině.
Pro nastavení a vyladění mně display a možnosti zobrazení stavů a teplot hodně pomohly, ale pro zákazníka to nemusí být argument pro vyšší pořizovací cenu. Nejvyšší devizou tohoto regulátoru pro konečného uživatele je takzvaná adaptace topné křivky. U každé ekvitermní regulace je problém v nalezení optimální topné křivky. Ta je u každého domu jiná, má na ni vliv i topný systém a zdroj tepla. Taky ji ovlivňuje chování a návyky uživatelů domu. Většinou se střelí od pasu a pak záleží na majiteli, jestli si s regulátorem pohraje a doladí ji. Pokud ne tak systém většinou zbytečně přetápí, nebo naopak nedotápí.
Některé regulátory se tomu snaží zabránit a po nainstalování vnitřního čidla umí funkci "Korekce dle skutečné teploty prostoru". Ta ovšem spočívá v tom, že se teplota do systému sníží až po překročení požadované teploty nebo naopak zvýší až po poklesu pod požadovanou. Skutečná teplota se tak ustálí někde těsně vedle požadované.
Regulátor Albatros 2 od Siemensu umí navíc sám posunout ekvitermní křivku, aby dosáhl správné teploty do systému při splnění požadované teploty. V praxi to znamená, že pokud po instalaci na podlahové topení nastavím parametr topné křivky na 0,76 (cca 42°C do podlahovky při -12°C venku) o víc se nikdo nemusí starat. Regulátor sám pozná podle teploty na vnitřním čidle, že přetápí a každý den o něco sníží parametr nastavení topné křivky, až se ustálí na vyhovující hodnotě.
Na jedné z prvních montáží, kde byl jen elektrokotel a podlahovka a pán si stěžoval, že pokojovým termostatem, který mu na to nainstalovala firma, to nejde řídit, tak po namontování trojcestného ventilu s pohonem, venkovního a vnitřního čidla a regulace Siemens albatros2, tak druhý den mi volal, že mají v domečku 24°C. Že se sice konečně ohřejí, ale kdo to bude platit, tu elektriku? Nejdříve jsem ho uklidnil, že se regulátor teprve dolaďuje a pak jsem se ho zeptal na aktuální hodnotu parametru strmost topné křivky. Říkal, že je tam 0,64. Což byl posun za jeden den z mnou nastavených 0,76. Po dvou letech jsem se tam byl podívat na kotel a zároveň mrknul i na regulátor. Pán byl velmi spokojen a parametr strmost topné křivky se ustálila na hodnotě 0,38. Při venkovní teplotě -5°C to dávalo do systému podlahovky 27°C.
U mne doma to bylo podobné. Nejdříve jsem nastavil strmost topné křivky na 1,4, což by odpovídalo 60°C při venkovních -12°C a postupně se hodnota snižovala. Momentálně se hodnota pohybuje mezi 0,76 až 0,84. Když je pod mrakem tak si to přidá a když nám do místností svítí sluníčko, tak to lehce ubere. Minulý týden při venkovních teplotách mezi 2 až 6°C se teplota do radiátorů pohybovala kolem 38°C a v pohodě to stačilo. Teď trochu přimrzlo a teplota vylezla na 44°C. Samozřejmě že korekci od vnitřní teploty to má taky, takže když se přepne časový program z noční teploty na denní, tak si to přidá o trochu víc, aby rychleji dosáhl požadovanou teplotu, a pak se zase vrátí na ekvitermu.
Když zatopím v kotli na dřevo, tak mi regulátor zapne ládomat a po dosažení dostatečné teploty v AKU pustí čerpadlo a ohřeje i boiler. Většinou topím odpoledne, takže na časovém plánu pro elektrospirálu boileru mám počátek ohřevu 16:00 hod.. Pokud do tohoto času nezatopím, regulátor pustí ohřev elektrospirálou, aby se stihla voda do večera nahřát. Není to ideální, ale je to blbuvzdorný a už se mi nestává, že bych zapomněl zapnout termostat na boileru a večer nebyla teplá voda. Elektrospirála ohřívá vodu jen na 55°C, zato při nahřáté AKU od kotle na dřevo může regulace nahřát boiler až na 80°C. To je žádoucí zvláště když topím v kotli jen občas.
Nejpodstatnějším přínosem regulace pro mne je ale v řízení teploty do topení. Ať topím dřevem, nebo elektrikou, nebo se vychlazují nádrže, ať je zpátečka studená nebo horká, ať je venku +10 nebo -10°C do topení jde právě taková teplota, aby bylo v domečku příjemně a já spotřeboval co nejméně na ohřev. Přestal jsem být otrokem topení, a když mám chuť čas a dřevo, tak si můžu jít zatopit v kotli a nahřát AKU nádrže s pocitem ušetřených kaček za elektriku.
Komentáře
Ventil ( - Mail - WWW)
Chtěl bych se Vás zeptat, co je to za krabičku na 4. obrázku nad servem - zónový ventil? Prozradil byste co je to typ, výrobce?
Re:ventil (technik - Mail - WWW)
Ne, to je příložné čidlo teploty Siemens. Snímá teplotu za třícestným ventilem.
Ventil ( - Mail - WWW)
Díky za odpověď, myslel jsem že se inspiruji, protože chci nějaké použít pro odpojení některých větví topení.
Jestli mohu pár poznámek. Zaujalo mne že vám na akumulační topidlo přiznali přímotopnou sazbu, ale když to dobře ekonomicky vychází, tak proč ne. Nezvažoval jste místo akumulace elektřinou do vody, posadit až za 3.cestný ventil elektrokotel? Dle mého názoru vám to trochu maří ekonomiku provozu, elektřina je dobře regulovatelná, tak proč s ní ohřívat množství vody a pak ho znova regulovat 3.cestným ventilem. Nadhazuji to proto, že stojím před realizací velmi podobné soustavy - mám aku+U26 a chci přidat elkotel pro příležitostné topení (temperování v nepřítomnosti) apod. a ač mám možnost topné příruby v akunádrži mám vizi nákupu elkotle a připojení až za směšovák. Rád bych znal váš názor.
Re: ventil (technik - Mail - WWW)
Ad sazba: Pro každou sazbu musíte splnit určité požadavky. mezi akumulační a přímotopnou není velký rozdíl, jen nějaký podíl výkonu. Na akumulační je složitější dosáhnout. Musíte za 8 hodin dodat tolik tepla, které pak spotřebujete za 24 hodin = 3x větší příkon = vyšší jistič = vyšší paušál. Ale kilowathodina je levnější. Jinak jak by jste definoval pojem Akumulační topidlo? Elektrokotel má tlakovou nádobu ve které jsou umístěné topné patrony ohřívající protékající topnou vodu. To mám i já. Akumulace je ukládání energie někam. Já topnou vodu ohřívám a ihned distribuuji dále. Maximálně mi zůstane rezerva na hodinové odstávky vysokého tarifu. Akumulaci mám nachystanou a jsou to další dvě tělesa umístěná níže v AKU a těmi bych mohl nahřát celou akumulační násrž. Při naší vysoké ostatní spotřebě elektřiny mi ale stále vychází topení přímotopnou elektřinou nejlevněji. I proti plynu, který mi vede před domem.
Ad umístění elektrokotle/spirály: z pohledu řízení je jednodužší kotel před trojcestným ventilem. Nevím jak by jste to automaticky řídil aby to fungovalo. Navíc z finančního hlediska si porovnejte cenu elektrokotle a cenu topné spirály do AKU včetně havarijního a provozního termostatu. Pokud AKU stojí ve vytápěném prostoru, tak ztráty zůstávají v domě a podílejí se na vytápění. Pokud by byla AKU v nevytápěném/nevyužitém tepelně odděleném prostoru mimo vytápěný dům pak by záleželo na velikosti ztrát při topení do AKU a lehce by se spočítala návratnost případné vyšší investice do elektrokotle. Takže jednoznačně - pokud již máte AKU s návarkem na topnou spirálu je řešení jasné. Mimochodem čím bude návarek výš tím lépe.
Re:Ventil ( - Mail - WWW)
Pokud topíte jen spirálou v horní části, tak budou ztráty asi opravdu zanedbatelné. Pojem akumulační topidlo je hra se slovy:-).
Koupi kotle plánuji z druhé ruky, cca 5 tisíc, cena topné příruby bude cca 2 t., takže rozdíl relativně zanedbatelný. Elektrokotel budu spínat prostorovým termostatem, teplotu topné vody budu mít nastavenou pevně na kotli. Definuji to tak, že když zapnu elkotel, zavře se mi 3.cestný ventil a odpojím U26+aku. Když někdo zatopí v U26, tak se mi elkotel aut. vypne. Bude možný i souběžný provoz obou kotlů, tam se pak vyřadí podmínka aby elkotel netopil, když topí U26. Návarek mám bohužel dole na nádrži a kotelnu "jen" přilepenou k domu.
Sazbu máme historicky přidělenou D26d, takže bych ji zatím zachoval a noční a denní tarif pro občasné přitopení řešit nebudu, sice tím poruším podmínky sazby, ale stejně to zaplatím tak co.
dotaz na zapojenie topeni (Miro Lehkoziv - Mail - WWW)
Dobry den,
som pravidelny navstevnik Vasich stranok a myslim, ze Vase zapojenie su rozumne. Prestavujem barak a potreboval by som helfnut s navrhom zapojenia. Mam tchana topenara, ale urobi to, co uvidi na projekte. Na zapojenie kotolne s krbom s vymenikom a akumulackou + plynovy kotol a solary to je pre neho tvrdy oriesok. Mam predstavu ze by som to cele reguloval pomocou Albatrosa 2, co urcite nebude problem. Chcem Vas poprosit, ci by ste mohli reagovat na moju mailovu adresu, kde by sme mohli prebrat detaily. Samozrejme zadarmo to nechcem.
Dik
Lehkoziv
Re: p. Lehkoziv (technik - Mail - WWW)
Pokračujeme po emailu.
Obdiv (Ing. Ľuboš Pavlík - Mail - WWW)
Prajem príjemný večer ! Práve teraz pred polnocou som si len tak náhodou opäť pozrel Vaše články, pretože som už asi pred rokom písal na Váš Email, kde som Vám vzdával môj hlboký údiv a obdiv nad Vašou zručnosťou a schopnosťou všetko tak fantasticky urobiť a popísať. Píšem Vám zároveň preto, že plánujem v najbližšej dobe začať stavať už môj druhý dom ( prvý som kvôli nezhodám s bývalou manželkou musel predať ), a keďže som si pozorne prečítal články týkajúce sa kúrenia pomocou riadiacich systémov - ekvitermná regulácia - dovolil by som si Vás týmto požiadať o prípadnú pomoc - konzultáciu a spôsob ovládania či samotného zapojenia celého systému kúrenia v novom dome - samozrejme, pokiaľ budete s týmto súhlasiť. Pokiaľ by ste mi odpovedali kladne, zaslal by som Vám podrobný pôdorys domu aj s mojím návrhom riešenia systému vykurovania. Nemám s tým absolútne žiadnu prax - literatúry mám preštudovanej asi tak 10 ton, ale čo z toho, keď v praxi je to skoro vždy ináč. Preto Vás týmto žiadam o zaujatie stanoviska k môjmu návrhu. Vopred Vám srdečne ďakujem a ostávam s pozdravom všetkého dobrého. Ing. Pavlík
Re: Ing. Pavlík (technik - Mail - WWW)
Pokračujeme po emailu.
Regulace (David - Mail - WWW)
Ahoj, chtěl bych se jen zeptat zda jsi někdy již neladil ekviterm ETR16,kotels ladomatem a aku v kombinaci s elektroořevem? Díky
Re: David (technik - Mail - WWW)
ETR 16 od výrobce BMR je velice zajímavý regulátor. Zatím nesplnil moje požadavky, takže jsem ho ještě neměl čest mít v rukách. Letos spadla cena a v instalaci kde je ohřev TUV mimo topení je to dobrá volba.
(David - Mail - WWW)
Tuv mám vyřešeno přes termostat kotlový a rozpínací tuv, je to bez problémů, tuv ohřev pouze při topení kotlem.
Elektro ohřev akumulační nádoby a ekvi řízení směšovače přes prostorový termostat Etr16ctkou taky jede bez problémů, dokonce bych řekl, že super, jen trochu tápu při nastavení nabíjení aku kotlem.Tak sháním někoho, kdo již ladil Etr16. Jinak mám i druhý okruh na přímo(dílna), takže to funguje přes dvojité relé a několik termostatů-když jede kotel(80), jde přes další rozp. term tuv(70) a taky dílna-přes prostorový dílny, který je relátkem spřazený s akumulační nádobou(40stupňů).
Při topení elektrikou si reg. nahřívá nádrž podle venkovní teploty a reguluje pěkně dům přes směšovač a když si prostorovým zapnu dílnu a začne se chladit nádrž, tak si v cuku letu zapne elektopatrony, který jsou ještě přes bezpečnostní termostat a také hlídač proudového maxima(dvojitý)-mám 2x7,5kw na 2000L vody a hlavní jistič 25A, shodí buď jednu patronu nebo při větším odběru obě dvě, voda však nahřátá a topení jede, ikdyž žena vaří a já mám puštěný soustruh:-)Hlídač HJ102, také bmr-výborná věc. Jen to nahřávání nádrže nemůžu pořádně doladit tím kotlem. Kotel mám přes esbe 70stupňů. Když mi to nepůjde doladit, přepojím kotlové čerpadlo přes termostat, který mi ovládá tuv a dílnu a nebo dám ještě jeden spalinový. Kdybys náhodou znal někoho, kdo už montoval etr s aku, dej prosím vědět,díky
(David - Mail - WWW)
Tak se mi to nastavení už nějak povedlo, ale stejně bych rád mluvil s někým, kdo se regulátory od bmr zabývá.
Re:David (technik - Mail - WWW)
Nabíjení AKU z kotle s ochranou spátečky (ládomat nabo termoventil) neřídí žádný regulátor. Tam je to dáno hydraulikou systému. Podle toho jaké množství horké vody dává kotel a kolik si berou jednotlivé okruhy se buď přimíchává studená z aku (kotel dává málo) nebo se AKU nahřívá (kotel dává víc). Pouze některé regulátory mají čidlo teploty i na vstupu před trojcesťákem (výstup z AKU) a pokud začne teplota klesat, tak se přivře trojcesťák a regulátor počká na zvýšení teploty.
Pokud tam máš další okruhy řízené termostatama tak se to může celý rozhodit. Záleží na umístění termostatů a jejich reakční rychlosti, popř. hystereze.
Přednostní relé je supr věc na snížení platby za slabší hlavní jistič a s úspěchem se aplikuje již od dob elektrifikace topení (cca 1993).
To že ETR 16 umí řídit nahřívání AKU elektrikou dle druhé ekvitermy se mi taky velmi líbí.
Škoda, že ještě nikdo nevymyslel regulátor, který by mi uměl číst myšlenky a odstavil elektroohřev s dostatečným předstihem než začnu topit dřevem, aby se vychladila AKU a já do ní dostal co nejvíc tepla. Ale toho se asi nedožiju.
Přidání komentáře...